Domácí úkoly ZŠ, SŠ a VŠ

Mějte na paměti, že nutit studenta do vypracovávání domácích úkolů nebudu! Sama nejsem zcela bytostně přesvědčena o přínosu domácích úkolů, takže buďto bude spolupráce se studentem na domácích úkolech vzájemně funovat, nebo ne. Pokud má rodič pocit, že stávající doučování je nedostačující z hlediska prospěchu studenta, tak bych raději přidala na objemu společných douček, než zadávala studentovi domácí úkoly. Pokud zařadíme do výuky na žádost rodičů větší objem zadávaných domácích úkolů, tak bych též viděla jako vhodné zvýšit rozsah společných douček na dvojnásobek, aby zde byl časový prostor se věnovat jak zadávání a opravě úkolů, tak i nové látce!

Pokud rodič vyžaduje a chce domácí úkoly a student není ochoten sám samostatně na nich aktivně pracovat, tak si jejich vypracovávání u studenta musí ohlídat hlavně rodič sám (např. přístupem do Skype či jinak). Já mohu rodiči dát pouze zpětnou vazbu, zda student dělá domácí úkoly či nikoli a jak mu to celkově jde. Bohužel zde není vždy ochota ze strany studentů domácí úkoly řádně dělat, obzlváště to platí u slabších a línějších studentů.

Jsou domácí úkoly vhodné a prospěšné?

Názory na to, zda jsou domácí úkoly vhodné či nezbytné, se v pedagogické veřejnosti značně liší. Nepanuje zde jednoznačný názor. V ČR je spíš zvykem, že se domácí úkoly dělaly a dělají, než aby zde byla jednoznačně prokázána jejich účinnost a efektivita. V zahraničí nejsou tolik u pedagogů oblíbené jako u nás a ty nejvyspělejší státy (Nizozemsko, Švédsko, Finsko, Německo) mají nejmenší objem hodin věnovaný samostatné přípravě studentů po výuce. Pokud student dělá domácí úkoly rád a ze své vlastní iniciativy, tak bývají prospěšné. Měly by být dobrovolné. Pokud je však student dělá s nechutí a odporem, tak si obvykle vytvoří odpor k danémů předmětu a domácí úkoly bývají v takovém případě velice kontraproduktivní a výuce škodí! Je třeba toto mít na paměti, než se rozhodnete své dítě zatěžovat úkoly, které je samo nechce třeba dělat.

Jinak iniciativě studentů meze nekladu a jako nezbytné vidím samostudium při přípravě na přijímací zkoušky na SŠ a na maturitu. Tam, i kdyby byla výuka 4× týdně se mnou v rámci doučování, tak to nemusí být zcela dostačující a samostudium studenta považuji za naprosto nezbytné! Budu ráda, když student bude sám počítat a vypracovávat si samostatně úkoly. U přijímacích zkoušek a u maturity počítejte s tím, že kdo nebude pracovat též samostatně, tak uspět fakt nemusí a často taky neuspěje!

Zadání úlohy, kontrola výpočtu a jeho oprava

Co se týká zadání úlohy, tak student si buď sám doma vybere vhodný příklad, nebo příklad zadám já v rámci času vyhrazeného pro doučování. Pokud má student k dispozici patřičnou literaturu, tak mu zadávám jen číslo příkladu či stránku zdrojové knížky, zbytek je na studentovi. Student si doma pak zapíše kompletní zadání na tabuli již sám mimo výuku. Pokud patřičnou literaturu student nemá, tak si mu kompletní zadání nadiktuji. Bohužel diktování příkladů nás zdržuje od samotné výuky, proto kupte prosím patřičnou litearaturu.

Níže je popsaný návod, jak úlohy po technické stránce dělat. Poté příklad dle svých možností student vypracuje zcela samostatně doma bez mého dohledu a poradenství. Na dalším doučování násleně studentem vypracovaný příklad zkontrolujeme a opravíme. Oprava příkladu i kontrola správnosti výpočtu probíhá v rámci placeného času výuky. Jinou formu práce nad domácími úkoly zatím neumožňuji! Nyní popíši, jak můžeme se studentem na domácích úkolech pracovat či jinak spolupracovat, pokud je student ochoten sám doma počítat. V zásadě jsou možné dvě hlavní formy spolupráce:

1. Student sám řeší konkrétní příklady za domácí úkol na online tabuli – student vypracovává samostatně úkoly za domácí úkol,
2. Se studentem řešíme problematické příklady od A až Z při online výuce – student aktivně vybírá sám příklady, které probíráme na doučování.

1. Student sám řeší konkrétní příklady za domácí úkol na online tabuli

Student samostatně zpracovává konkrétní domácí úkoly. Domácí úkoly není vhodné dělat na papír, protože ten pak nelze editovat, nelze do něj interaktivně psát poznámky a společně ho opravovat. Aby byl příklad editovatelný, tak je třeba, aby domácí úlohy včetně zadání a postupu psal samostatně student rovnou na online internetovou tabuli WhiteboardFox podobně, jako to děláme se studentem přímo na online výuce. Následně mi student musí předat odkaz (URL) na tuto tabuli po Skype, abych s ním tabuli mohla sdílet.

Příklady mohu vybírat přímo já, nebo si je může vybrat i student sám, pokud je dostatečně schopný a zodpovědný. Pro domácí úkol by měl student vybírat takové příklady, na které si troufne a je schopen je dopočítat. Na druhou stranu by neměly být úplně jednoduché a primitivní. Příklady by měly souviset s látkou, kterou potřebuje student procvičit, případně mohou být obecného charakteru (procvičování starší probrané látky). Student střední školy by měl být určitě schopen si najít odpovídající příklad už sám. Také žák základní školy druhého stupně by už měl být schopen si samostatně vybrat příklad, který je dokáže spočítat. Pokud tomu tak není, domluvíme se na konkrétních příkladech společně. Kupte prosím literaturu, já pak rychle studentovi zadám jen čísla příkladů za domácí úkol, pokud si nevybere vlastní příklady. Je zapotřebí, aby si věci kolem domácích úkolů zvykli dělat studenti zcela samostatně! Jsou to jejich domácí úkoly, nikoli moje.

Vytvoření tabule i zapsání zadání příkladu na tabuli si student dělá zcela sám. Kdyby nevěděl jak, ráda poradím. Pokud si student není schopen najít odpovídající příklady pro domácí úkol sám, tak mohu na závěr doučování ještě v rámci výuky na čistou tabuli napsat čísla stránek či čísla konkrétních příkladů za domácí úkol – to tolik času z výuky nezabere. Na druhou stranu odmítám pro domácí úkoly studentovi vytvářet tabule a zapisovat na ně kompletní zadání příkladu – považuji to za mrhání mým časem, který může být využit jinak a lépe v rámci výuky. Chci, aby domácí úkoly byly samostatnou prací studenta, nikoli mojí. Též důrazně odmítám snahy některých rodičů, abych se věnovala domácím úkolům mimo rámec placené výuky! Už takhle dost často přetahuji výuku o 5 až 10 minut, když dopočíváváme se studentem nějaký příklad nebo jeho souvislejší část, když nechci nechat příklad nedopočítaný. Ono se to zdá, ale i zadávání domácích úkolů vyžaduje docela dost času a ten čas mimo výuku již tam není.

Pro správné zadání příkladu a jeho následnou kontrolu na výsledek je nutné, abychom se dohodli se studentem na konkrétní literatuře, ze které budou příklady čerpány, a kterou budeme mít oba dva k dispozici (já i student). Pokud využijete vlastních sbírek, což moc nedoporučuji, tak je nutné do příkladu dát opravdu kompletní zadání a též výsledek příkladu. Sbírky bez výsledků nedoporučuji, pak zcela chybí kontrola na správný výpočet. V rámci domácích úkolů a samostudia pracujte vždy a jen a pouze se sbírkami či učebnicemi, kde máte kontrolu na výsledek!

Student si po výuce sám vyhledá mnou zadané příklady v příslušné literatuře a sám si zapíše jejich kompletní zadání do jím vytvořené tabule a předá mi odkaz na tabuli po Skype. Toto vše vyžaduje, aby měl student zakoupenu patřičnou společnou literaturu. Společnou literaturu v případě samostudia a počítání domácích úkolů považuji za vhodnou a nutnou obzvláště, pokud rodič chce vyhovat ze svého dítěte samostatného studenta, který umí samostatně pracovat s literaturou, umí pracovat s příklady a který má být schopen samostatné přípravy na předmět. Nechci toho zas tolik, ono té literatury také není tolik. Pokud chcete, aby výuka byla efektivní, abychom neztráceli zbytečně čas, udělejte prosím také pro to jako rodiče něco – kupte nezbytnou literaturu. Děkuji.

Abychom pracovali se studentem se stejnou literaturou, tak prosím rodiče o zakoupení příslušných sbírek či učebnic, které rodičům pro tento účel doporučím. Není v mé síle ani v možnostech mé knihovny mít nakoupeny veškeré sady učebnic a sbírek, které používají studenti zrovna ve škole. Proto se musíte zde přizpůsobit spíš vy mně, než já vám. Mám za ta léta svou osvědčenou literaturu, kterou ráda používám. Kdybyste chtěli jet podle určité literatury, můžete mi ji sice doporučit, ale nezaručuji, že si ji koupím a že podle ní pojedeme. Na druhou stranu se může stát, že danou literaturu již budu mít, ačkoli ji zde přímo neuvádím, a pak není problém podle ní jet. Pro domácí úkoly a samostudium doporučuji např. tuto literaturu pro ZŠ a literaturu pro SŠ. Není to jediná literatura, mám mraky dalších knížek a sbírek. Proto, kdybyste chtěli používat něco jiného, tak mi napište, třeba knížku již ve své knihovně mám. Nebo mi literaturu, podle které budete chtít jet, můžete koupit a poslat zdarma poštou. I to může být cesta.

Jak si student vytvoří online tabuli a jak ji nasdílí

Teď čistě technicky zde popíši postup, jak si student vytvoří svou internetovou online tabuli, do které bude psát svůj domácí úkol a jak mi ji přes Skype nasdílí. Tento postup hned v úvodu na první hodině studentovi ukazuji v rámci výuky, aby ho znal. Takže každý můj student by ho již měl ovládat a znát. Kdykoli se mě můžete na tento postup při výuce zeptat. Postup zde ráda zopakuji, protože se studentem během výuky používám již mnou vytvořené internetové tabule. Pro domácí úkoly si však bude muset student umět vytvořit tabuli sám, pokud chci, aby byl soběstačný, a to já chci.

2. Se studentem řešíme problematické příklady od A až Z při online výuce

Tomuto způsobu spolupráce bych ani neříkala domácí úkoly, protože to standardní formu vypracování domácího úkolu ani nemá. Na druhou stranu je to již založeno na aktivní přípravě studenta na doučování a samostatné práci doma. Zatím jde u mne o nejtypičtější formu aktivní spolupráce studenta se mnou. Obvykle takto spolupracují studenti při přípravě na přijímací zkoušky či maturitu. Student si v rámci samostudia sám počítá příklady doma třeba na papír a sám se snaží pochopit řešení příkladů, pokud je k dispozici. Mně následně na výuce osloví s příkladem, se kterým si neví rady, chce ho se mnou probrat, nebo jehož řešení příkladu zcela nepochopil. Příklad pak společně spočítáme v rámci placeného času výuky od A do Z.

Při takovéto formě samostudia obvykle student počítá příklady doma na papír. Mně ani neukazuje své řešení či co konkrétně spočítal či nespočítal. Na doučování v rámci placené výuky pak jedeme problematický příklad typicky zcela od začátku a píšeme ho spolu na internetovou tabuli pomocí tabletu a stylusu včetně zadání. Zaměřujeme se to, co činilo problém a počítáme celý příklad. Příklady, které studentovi vyšly a které nechce či nepotřebuje probrat, tak neřešíme. Student si sám říká, co chce a co nechce probrat. Student je v tomto směru samostatný a zodpovědný sám za sebe. Pokud student nemá konkrétní příklad, který chce v rámci doučování řešit, tak jedeme standardní výuku a příklady navrhuji já v rámci toho, co student potřebuje a s ohledem na to, co je schopen spočítat.

Pokud mne takto student při výuce zásobuje problematickými příklady a ostatní příklady je schopen počítat sám, tak takovýto student má velice vysokou pravděpodobnost, že uspěje na přijímacích zkouškách či u maturity. Samostudium je pro úspěšnou maturitu i pro úspěch na přijímacích zkouškách téměř nutností. Pokud je student přijat na SŠ, tak samostudium následně stejně bude nutné. Kdo na něj není zvyklý či ho podcenil při přípravě na přijímací zkoušky, tak mívá pak na SŠ obrovské problémy. Takže za mne je dobře, že na SŠ se dostanou v prvné řadě právě ti studenti, kteří se byli schopni a ochotni z velké míry sami připravovat již na přijímací zkoušky.

Ještě jednou můj názor na domácí úkoly

V zásadě jsem pro domácí úkoly, pokud je student opravdu ochoten je dobrovolně dělat a jemu samotnému dávají smysl a sám cítí potřebu, že je potřebuje dělat. Apeluji zde hlavně na studenty, kteří se připravují na přijímací zkoušky a na maturitu, tam je to za mne nutnost, protože jinak hrozí, že neudělají tyto zkoušky. Ani doučování 4× týdně nemusí být v těchto případech dostačující. Tito studenti bývají již dostatečně zodpovědní a samostatní.

Pokud je však hlavním důvodem dělání úkolů tlak rodičů na studenta z důvodu prospěchu, nebo z důvodu toho, že rodič je přesvědčen o prospěsnosti domácích úkolů, tak zde vyzývám rodiče, aby si pak pohlídali studenta a vzali odpovědnost do svých rukou, zda úkoly student plní. Já se zde nehodlám rozčilovat se studentem kvůli domácím úkolům a kazit tím jinak funkční doučko. Pokud se dohodneme s rodiči, mohu rodičům dát zpětnou vazbu, zda student sám vypracovává zadané úkoly či si je sám vybírá a zda úkoly fungují či nikoli. Ale není v mých silách ani v mé moci, abych já dohlížela na to a apelovala na studenta, aby student plnil domácí úkoly. Někdy mluvím studentům do duše, ale není to zas tak moc často. Sama osobně nejsem ani zcela přesvědčena o naprosté přínosnosti domácích úkolů a pokud to rodiče přímo nevyžadují, tak domácí úkoly sama od sebe nedávám.

Když student domácí úkoly bude dělat dobrovolně, tak domácí úkoly mohou být prospěšné. Když by měl být do dělání domácích úkolů student nucen a sám počítal příklady s odporem, tak za mne NE, pak to není přínosné a snaha o domácí úkoly může i výuce škodit. A mohou se za mne fixovat i chybné návyky, protože student ihned nedostává zpětnou vazbu, že něco počítá chybně.

Jinak matematika je hodně o praxi a počítání, studenti by si měli počítat. Většina knížek má výsledky, tak student vidí, zda jim to vyšlo či nikoli. Je třeba vybírat raději příklady zpočátku lehčí, se kterými student nemá problém a měl by je samostatně zvládnout. Je též zapotřebí, aby rodiče byli ochotni pořídit studentům příslušnou literaturu a sbírky, ze kterých lze počítat a případně se z nich i učit a které mají vzadu uvedené výsledky.